"A vyznání je prý nejsrozumitelnější, když se odvolá.”
(Franz Kafka- Popis jedonoho zápasu)
Nemám ráda věty vytržené z kontextu (sorry za to pokrytectví:-)) laciná gesta a chlapskou ješitnost, s kterou stále svádím marný boj 8-). Ráda se ale dívám na věci zpětně a s odstupem, protože v minulosti nacházím to, co mi předtím unikalo. Ráda si představuju situace, které už nemůžu vrátit a přemýšlím o tom, co by mohlo být, kdybych se zachovala jinak než ve skutečnosti. A těmihle sny dokážu zabít neuvěřitelné množství času. Ráda myslím na lidi. Na pohnutky, které je nutí jednat tak, jak jednají. Na lidskou duši a všechna její zákoutí. A na své chyby. Na ty myslím vůbec nejčastěji...
